Ing. Zora Doškářová
Dovolte mi, abych se nejdříve představila a objasnila, jak jsem se dostala k tomu, co mě naplňuje a v čem se cítím dobře – pomáhat lidem, aby je tělíčko (možná i dušička) bolelo co nejméně.
Moje cesta byla malinko krkolomná, ale nakonec jsem se našla. Původně jsem vystudovala techniku a myslela si, že je to to pravé. Pak se narodily děti. Syn měl zdravotní problémy s pohybovým aparátem. Cvičila jsem s ním Vojtovu metodu a když už jsem na něj „nedosáhla“, tak zbyla možnost individuálních zdravotních vložek do bot, ale to moc nestačilo. Začala jsem hledat mimo oblast klasické medicíny. Seznámila jsem se s metodou SU-JOK, kineziologií, Reiki,… a najednou jsem viděla, že „ty věci“ fungují… Čím dál víc mě to táhlo k alternativní medicíně. Vyzkoušela jsem si fungování Aloe Vera, Reishi,… Klasickou medicínu nezavrhuji, ale pokud je to možné, snažím se najít řešení případných problémů jinde.
S věkem, ač říkám, že jsem nejlepších letech, přišly problémy se zády. Napravení ortopedem ani elektroléčba nepomohly, problémy se vrátily. Tak jsem hledala dál… a našla! Dornova metoda. Po srovnání „podvozku“ (kyčle, dolní končetiny a pánev) jsem po 3/4 roce usínala bez Brufenu. To mě tak nadchlo, že jsem se rozhodla jít tímto směrem. Po absolvování kurzů Dornovy metody jsem pokračovala klasickou masáží, baňkováním, Breussovou metodou, reflexní terapií, SM systémem… Čím víc se rozšiřuje můj obzor, tím víc vidím, že jsem se dala na cestu, která nekončí… Je úžasné, jak vše se vším souvisí, vše do sebe zapadá…
A nad tím vším je naše hlava, myšlenky, podvědomí, co to všechno řídí. Spoustu (většinu) zdravotních problémů si způsobujeme sami svým přístupem k životu. A pokud děláme „věci“, které neladí s naším „nastavením“, časem se to odrazí i na fyzickém těle. Takže řešme „teď a tady“ a to, co jsme schopni ovlivnit. A odpouštějme… A mějme i sami sebe se rádi!… Před pár lety jsem slyšela, že problémy nejsou, že jsou jen přechodné stavy… Vše je o našem přístupu k životu… A na každou věc se můžeme podívat z různých úhlů – sklenička může být z půlky plná nebo poloprázdná … Zkusme si každý den najít alespoň jednu věc, která nás zahřeje u srdíčka, vyloudí úsměv na tváři… Vždyť život je (může být) tak krásný!!!
Snažím se jít životem s úsměvem a na všem najít něco dobrého. Ač situace třeba v tu chvíli zrovna moc dobře nevypadá, má to svůj důvod… máme něco pochopit, něco se naučit… záleží jen na nás, co s tím nakonec uděláme…